|
|
Spatio-temporal distribution of atmospheric aerosol in urban and rural environment
Bendl, Jan ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Mikuška, Pavel (oponent) ; Vojtíšek, Michal (oponent)
Kvalita ovzduší v Evropě zůstává významným problémem v oblasti životního prostředí, který ovlivňuje zdraví a kvalitu života obyvatel. Stacionární síť monitorování kvality venkovního ovzduší sice umožňuje sledovat hlavní trendy, ale vzhledem k vysoké časoprostorové proměnlivosti atmosférického aerosolu není plně reprezentativní pro osobní expozici občanů. Proto jsou zapotřebí měření s vysokým časovým a prostorovým rozlišením, která umožní sledovat jak dynamiku aerosolu, tak identifikovat horká místa a zdroje znečištění. To je nezbytný předpoklad pro úspěšná cílená opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Práce se zaměřuje na charakterizaci časoprostorového rozložení atmosférického aerosolu v obydleném prostředí. Byly vyvinuty a použity nové systémy pro mobilní měření určené pro charakterizaci venkovských, městských a příměstských oblastí. Byly provedeny experimenty vedoucí k rozlišení zdrojů aerosolu a stanovení jeho toxikologických účinků. Byl vyvinut nový mobilní měřicí systém pro měření osobní expozice a mapování znečištění v městském a venkovském prostředí. Systém byl použit k měření kvality ovzduší v mnichovském metru a odhalil vysokou dynamiku aerosolů s výrazně vyššími koncentracemi především hrubých částic - především oxidů železa z kolejnic a otěrů kol - ve srovnání s okolním ovzduším (rukopis...
|
|
| |
|
|
Stanovení charakteristiky atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením za účelem identifikace jeho zdrojů
Pokorná, Petra
Efektivní řízení kvality ovzduší v oblastech zatížených nadměrným znečištěním je možné za předpokladu kvalitního kontinuálního monitoringu se správně navrženou monitorovací sítí a cíleného měření, které poskytuje informace potřebné k identifikaci zdrojů znečištění. Cílem disertační práce bylo získat a využít data hmotnostní koncentrace, časové a prostorové variability, elementárního složení, OC/EC a velikostní distribuce karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků vybraných velikostních frakcí atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením pro stanovení jeho zdrojů. Odběry vzorků a měření byly provedeny v rámci krátkodobých zimních a letních kampaní v obci Březno u Chomutova, v městském obvodu Ostrava - Radvanice a Bartovice a v Mladé Boleslavi v letech 2008 - 2010, 2012 a 2013. Stanovili jsme hmotnostní koncentraci velikostních frakcí PM10, PM1-10, PM1,15-10 a PM0,15-1,15 a jejich vzájemný podíl. Z podílu jednotlivých velikostních frakcí vyplývá důležitost identifikace zdrojů jemné frakce atmosférického aerosolu (PM0.15-1.15) se zaměřením na frakci PM0.34-1.15. Vyšetřili jsme sezonní a prostorovou variabilitu velikostních frakcí PM10, PM2,5, PM1 a PM1-10. Na základě šetření jsme získali data podrobné charakteristiky aerosolu s vysokým časovým rozlišením, reprezentativní pro danou...
|
|
|
Stanovení charakteristiky atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením za účelem identifikace jeho zdrojů
Pokorná, Petra
Efektivní řízení kvality ovzduší v oblastech zatížených nadměrným znečištěním je možné za předpokladu kvalitního kontinuálního monitoringu se správně navrženou monitorovací sítí a cíleného měření, které poskytuje informace potřebné k identifikaci zdrojů znečištění. Cílem disertační práce bylo získat a využít data hmotnostní koncentrace, časové a prostorové variability, elementárního složení, OC/EC a velikostní distribuce karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků vybraných velikostních frakcí atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením pro stanovení jeho zdrojů. Odběry vzorků a měření byly provedeny v rámci krátkodobých zimních a letních kampaní v obci Březno u Chomutova, v městském obvodu Ostrava - Radvanice a Bartovice a v Mladé Boleslavi v letech 2008 - 2010, 2012 a 2013. Stanovili jsme hmotnostní koncentraci velikostních frakcí PM10, PM1-10, PM1,15-10 a PM0,15-1,15 a jejich vzájemný podíl. Z podílu jednotlivých velikostních frakcí vyplývá důležitost identifikace zdrojů jemné frakce atmosférického aerosolu (PM0.15-1.15) se zaměřením na frakci PM0.34-1.15. Vyšetřili jsme sezonní a prostorovou variabilitu velikostních frakcí PM10, PM2,5, PM1 a PM1-10. Na základě šetření jsme získali data podrobné charakteristiky aerosolu s vysokým časovým rozlišením, reprezentativní pro danou...
|
|
|
Stanovení charakteristiky atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením za účelem identifikace jeho zdrojů
Pokorná, Petra ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Havránek, Vladimír (oponent) ; Schwarz, Jaroslav (oponent)
Efektivní řízení kvality ovzduší v oblastech zatížených nadměrným znečištěním je možné za předpokladu kvalitního kontinuálního monitoringu se správně navrženou monitorovací sítí a cíleného měření, které poskytuje informace potřebné k identifikaci zdrojů znečištění. Cílem disertační práce bylo získat a využít data hmotnostní koncentrace, časové a prostorové variability, elementárního složení, OC/EC a velikostní distribuce karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků vybraných velikostních frakcí atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením pro stanovení jeho zdrojů. Odběry vzorků a měření byly provedeny v rámci krátkodobých zimních a letních kampaní v obci Březno u Chomutova, v městském obvodu Ostrava - Radvanice a Bartovice a v Mladé Boleslavi v letech 2008 - 2010, 2012 a 2013. Stanovili jsme hmotnostní koncentraci velikostních frakcí PM10, PM1-10, PM1,15-10 a PM0,15-1,15 a jejich vzájemný podíl. Z podílu jednotlivých velikostních frakcí vyplývá důležitost identifikace zdrojů jemné frakce atmosférického aerosolu (PM0.15-1.15) se zaměřením na frakci PM0.34-1.15. Vyšetřili jsme sezonní a prostorovou variabilitu velikostních frakcí PM10, PM2,5, PM1 a PM1-10. Na základě šetření jsme získali data podrobné charakteristiky aerosolu s vysokým časovým rozlišením, reprezentativní pro danou...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Adaptace palivářské analytiky na hodnocení kvality biomasy určené k energetickým transformacím
MAROUŠEK, Josef
Pro rok 2010 si Evropská unie EU klade za cíl zajistit 12% energie z obnovitelných zdrojů. Pro rok 2020 se tento požadavek zvyšuje na 20%. Jednou z vizí, jak chce EU těchto cílů dosáhnout, je standardizace v oblasti pevných biopaliv. Pokud se záměr podaří, můžeme očekávat pružnější trh s danou komoditou a větší míru jejího využití k energetickým transformacím. Obsahem předkládané diplomové práce je získávání dílčích podkladů pro prof. S.Kužele a prof. L.Koláře v rámci jimi řešeného výzkumného záměru MSM 06/2/4a. Podíl mnou zpracovávané diplomové práce na výzkumném záměru byl ve sběru žádaných vzorků, měření jejich požadovaných veličin dle norem, předložení výsledků a formulace závěru pro danou dílčí oblast výzkumu. Pracoval jsem na desíti vzorcích, dlouhodobě zjišťoval rozsáhlé množství veličin a veškerá měření prováděl na žádost Ing. Štindla v šesti opakováních pro kvalitní statistickou průkaznost. V práci předkládám velké množství logicky utříděných dat, jejichž interpretací budou moci prof. S. Kužel a prof. L. Kolář zaujmout svá rozhodnutí. Obecně lze říci, že se zde zabývám tématikou spalování fytomasy, jako obnovitelného zdroje energie, především ale technickou stránkou jejího využití. Hlavním zadáním je vyjádřit se, je-li biomasa energeticky analogická hnědému uhlí, případně se vyjádřit k využití fytomasy jako jeho substituce.
|
host ::
RSS.